Bývalý překážkový jezdec Randall Drew je nejvyššími místy požádán, aby se vydal do předolympijské Moskvy a rozptýlil pochybnosti o nebezpečí, které hrozí jednomu z členů královské rodiny, jenž chce v jezdecké soutěži na olympiádě v roce 1980 bojovat zlato. Okolnosti Randalla však brzy přesvědčí, že v žádné případě nešlo o fámy, nýbrž akci, kterou připravili a řídí profesionálové. Klíčem k celému případu je podle všeho jakýsi Aljoša. Patří snad ke KGB? Kdo by jinak stál za útoky na amatérského špiona?
Ukázka z textu
Ian Young krátce promluvil s Borisem Dimitrijevičem a pak mi tu zcela nesrozumitelnou konverzaci s ustaraným výrazem přetlumočil. Nelíbilo se mi to.
„Boris nás chce varovat, že v naší věci nejde o směšný skandál, ale o zabíjení.“
„Cože?“
Přikývl. „To přesně řekl.“ Znovu se obrátil k Borisu Dimitrijeviči a hovořil s ním. Z výrazu přítomných jsem pochopil, že všichni věděli už předtím, o co se jedná, s výjimkou mě a Iana Younga.
Boris měl typickou postavu jezdce. Středně vysoký, široká ramena, dobře koordinované pohyby. Byl pohledný, měl rovné černé vlasy a uši přilehlé k hlavě. S Ianem Youngem hovořil velmi vážně a co chvíli zabloudil očima ke mně, jako by váhal, může-li opravdu riskovat, aby se mi přetlumočilo, co říká.
Ian Young se tvářil otřeseně. „Boris tvrdí,“ řekl, „že toho Němce, Hanse Kramera, někdo zavraždil.“
„Ne,“ řekl jsem s jistotou. „Provedli pitvu a byla to přirozená smrt.“
Ian potřásl hlavou. „Boris tvrdí, že někdo objevil způsob, jak u lidí navodit smrtelný infarkt. Smrt Hanse Kramera prý byla...,“ ještě se poradil s Borisem, pak se znovu obrátil ke mně. „Prý to byla smrtící zkouška.“
Máme i další knihy Dicka Francise:












